Musicalnet.cz

Může láska ženy rozhodnou o tom, zda padne celý stát? Co zapovězená láska - může z nepřízně sílit a růst, aby nakonec došla naplnění? Jak velké jmění dělá ženu žádoucí? Možná Vám na část těchto otázek (nebo možná všechny) odpoví nejnovější společný počin Hudebního divadla z Karlína a Divadla Josefa Kajetrána Tyla z Plzně, opereta Veselá vdova. Ačkoliv není opereta v současné době trendy, musím říci, že se v nich skrývá obrovská krása a potenciál, který nepochopíte, pokud neuvidíte na vlastní oči. Kromě známých a nádherných melodií uvidíte skvělé kostýmy a krásnou scénu.

Hudební skupina Botox, jehož frontmenem není nikdo jiný než hvězda soutěže Tvoje tvář má známý hlas Jan Kopečný, pokřtila 23. ledna 2019 v Lucerna Music Baru své nové EP. Křest provázel téměř dvouhodinový koncert, ve kterém Botox představil svou novou tvorbu, ale zazněly také již známé hity „Popelář“, „Stalker“ nebo „Komplex“. EP přišla pokřtít celá řada osobností naší popové scény, ale také třeba hvězda TV Nova Lucie Borhyová, která si dokonce v klipu „Stalker“ zahrála hlavní roli. Režie videoklipu se ujal uznávaný francouzský režisér Juan David Salazar. Dalšími kmotry byli frontmen a zpěvák skupiny Kabát Josef Vojtek a Sagvan Tofi. V jaké atmosféře se večer odehrával, se můžete s námi teď společně podívat.

Divadlo Kalich uvedlo v pátek 18. ledna 2019 legendární titul Vlasy, který s mladým souborem divadla nastudoval scénograf a režisér Šimon Caban. Původní muzikál Hair měl premiéru na Broadwayi v roce 1968, uskutečnilo se 1 750 repríz a hrál se až do roku 1972. V Čechách vešel muzikál ve známost a proslavil ho především film Miloše Formana. U nás byly Vlasy poprvé uvedeny v roce  1997 v Divadle Pyramida a v roce 2004 v Městském divadle Brno. Popularita a proslulost slavného Formanova filmu samozřejmě svádí ke srovnávání, a tak - nebo snad právě proto - autoři českého uvedení muzikálu přikročili k jinému pojetí celého příběhu a přenesli ho do současné doby.

Pokud jste se ještě ani večer 23. prosince 2018 nenaladili na tu správnou vánoční atmosféru, mohli jste zavítat do kostela Československé církve husitské v pražských Dejvicích a mohli jste se ji pokusit ještě chytit na koncertě moderního dívčího elektrického smyčcového tria INFLAGRANTI. Setkali byste se se třemi krásnými, křehkými a sexy muzikantkami s ďábelským temperamentem, a pekelnými podpadky na nohou, ve složení Markéta Muzikářová (housle, umělecké vedení), Hana Vyšínská (housle) a Iris Morisáková (violoncello). Pro tento večer ve společnosti charismatického tenora Mariana Vojtko.

Tak přesně tuhle větu jsem slyšela v metru z úst jedné mladé ženy, která se stejně jako já vydala v podvečerních hodinách 10. prosince 2018 do Hudebního divadla Karlín na první ze dvou po sobě jdoucích letošních vánočních koncertů herce, skladatele, komponisty, režiséra a střihače videoklipů, ale především neobyčejně talentovaného zpěváka Václava Noida Bárty. Pojďme si tedy tenhle předvánoční koncertní dárek s názvem Když film potká muzikál společně rozbalit.

Divadlo Broadway přichystalo na 28. listopadu 2018 premiéru výpravného muzikálu pro děti Kocour v botách podle stejnojmenné pohádky Charlese Perraulta. Hudbu napsal Jan Neckář, texty písní ji opatřil Eduard Krečmar. Režie, scénáře a choreografií se ujala Petra Parvoničová. Herce oblékl do kouzelných kostýmů osvědčený Roman Šolc a o výpravu se postaral Daniel Dvořák. Na premiéru zavítal také Václav Neckář, který si v původním uvedení muzikálu zahrál právě Kocoura v botách. Na jevišti předal bratrovi Janovi kytici s tmavou stuhou, a tak se všichni lekli, co to má znamenat. „Ono to vypadá jako pohřební stuha, ale není. Není černá, ale tmavě modrá, a tu má Honza rád. Je tam napsáno Honzovi, dnešní datum. Tvůj 1. kocour – brácha,“ vysvětlil divákům Václav Neckář. Jeho černý humor nakonec pobavil jak bratra, tak diváky v sále. Pojďme se tedy společně na premiéru Kocoura v botách podívat podrobněji.

Křest CD je český fenomén, který asi ve světě vůbec neznají. Ve "zlatých" předinternetových dobách to byl jeden z nejúčinnějších PR nástrojů zpěváka, kdy se pozval nějaký VIP kmotr, který CD polil šampusem a pronesl pár vět ve stylu "ať se album dobře prodává". Na to se všichni odebrali do předsálí, aby se přejedli obložených chlebíčků, a opili zteplalým vínem. V současnosti je to samozřejmě již jiné, přesto vydat v době všudypřítomného internetu CD chce opravdu velkou odvahu. Marian Vojtko jí měl více než dost, a křest jeho CD byl mimořádný.

"Dobrý den, tak co nám zazpíváte?" - "Žít je fajn!" - "Tak to máte pravdu... připravena? Můžem." Tyhle věty se mi mihly hlavou, když jsem se ocitla o 212 dní později na stejném místě, ale v jiný čas, a ve zcela jiném světě. A se zcela jinými lidmi. Prostě krásné déja vu. Tenkrát zde bylo pár lidí, teď je plný divadelní sál těch, kteří byli pozváni k této jedinečné události. Předtím tady vládla napjatá atmosféra, jestli se vše zvládne, dnes už se ví, že se dílo podařilo. Tehdy se ve stejném sále totiž konal konkurz do muzikálu, dnes tu máme slavnostní premiéru úžasného díla. Jakého, ptáte se? Čas oponou trhnul a je tu...TRHÁK!

Ve čtvrtek 18. října 2018 uvedlo Hudební divadlo v Karlíně v Praze ve světové premiéře muzikál Legenda jménem Holmes. Autorem hudby, libreta a písňových textů je Ondřej Gregor Brzobohatý. Vedení představení se ujal v Karlíně již osvědčený režisér Gabriel Barre. Scénu velmi nápaditě a originálně ztvárnila Michaela Horáčková Hořejší, herce do krásných dobových kostýmů oblékla návrhářka Kristina Záveská. Hudebního nastudování a dirigentské hůlky se ujal zahraniční host Chuhei Iwasaki, company i hlavní představitelé tančili v choreografii Karen Sieber. Pojďme se nyní společně podívat, jak se společné dílo tvůrcům vydařilo.

Pokud nejste právě příznivce velkých muzikálových produkcí, pompézních scén, nákladných kostýmů a rádi rošiřujete svoje kulturní obzory, pak je kus Tick Tick Boom! přesně pro vás. Na jevišti nenajdete téměř žádné kulisy, s převlékáním kostýmů vás herci taktéž nebudou zdržovat a po celou dobu muzikálu vám budou hrát jen tři protagonisté. Pro milovníky kusů jako je například Fantom opery to může znít poněkud bizarně, ale věřte mi, že je to docela zajímavá změna. Divadlo Na Prádle je totiž velmi komorní scéna. Muzikál je jiný i v tom, že dává půl napůl prostor hudební i činoherní části, narozdíl od jiných děl.