Paul Potts - vitěz anglické obdoby souteže Super star přijel již podruhé do Prahy. Ve Smetanově síni doslova vyrazil svým vystoupením publiku dech. Osobitým podáním operního žánru překvapil mnohé. Více o letošním tenorovém králi pražského letního hudebního festivalu v následujících řádcích.
Ve dnech 24.a 25.7.2009 proběhly ve Smetanově síni Obecního domu dva totožné koncerty v rámci hudebního festivalu Prague Proms. Dva stejné koncerty z toho důvodu, že když byl před několika měsíci ohlášen první z těchto koncertů Paula Pottse, byl zájem o tuto akci tak obrovský a byl okamžitě beze zbytku vyprodán. Proto se organizátoři k velké radosti veřejnosti rozhodli přidat ještě termín druhý.
Nutno podotknouti, že o úspěch tohoto hudebního bonbónku, se zasloužily hned tři fenomény. Samozřejmě obdivuhodný tenorista Paul Potts, ale také Český národní symfonický orchestr a konečně též světově proslulý dirigent Marcello Rota, pod jehož taktovkou vyluzoval Český národní symfonický orchestr naprosto dokonalé tóny. Právě spolupráce a souznění všech tří zmiňovaných složek učinila z tohoto hudebního projektu nezapomenutelný a dokonalý zážitek. Orchestr předvedl, že dokáže obecenstvo nadchnout úplně stejně jako operní pěvec sám, a snad i proto dostal v hudebním programu polovinu času na to, aby mohl prezentovat své umění – jinak řečeno střídaly se pravidelně skladby ryze orchestrální se zpěvem samotným.
Nemohu se nezmínit o evidentním respektu Marcella Rotty k tomuto hudebnímu tělesu, který byl více než viditelný – neustále oceňoval výkony jednotlivých sólistů podáním ruky a zviditelněním daných osob, což je jistě od dirigenta tohoto formátu velká čest. Dokázal tak publikum Smetanovi síně přesvědčit o často opomíjeném faktu, že úspěch koncertu netvoří jen slavný pěvec, ale i obrovský um hudebníků, bez nichž by to rozhodně nešlo.
A nyní již k pěvecké hvězdě samé. Myslím, že nebyl v sále nikdo, kdo by nebyl zvědavý, stejně jako já sama, co tento původem prodejce mobilů, předvede. Svět operního zpěvu je jistě velmi tvrdý oříšek i pro ostřílené operní pěvce, a tak jsme s napětím očekávali, co nám Paul ve světle ramp ukáže. 
Pro dobro věci musím podotknout, že hodnotím tento hudební večer pouze z pozice laického milovníka hudby bez jakéhokoli hudebního vzdělání a znalosti technik. Dokážu zachytit snad falešný tón, či chybu v textu, nicméně zda pěvec nastoupil o pár sekund dříve či později samozřejmě nezachytím, nejsem také povoláním hudební kritik.
Co ale musím spravedlivě přiznat je fakt, že skutečnost předčila veškeré mé očekávání. Paul Potts předvedl, že dokáže svůj velký sen nejen snít, ale i naplno žít. Již dlouho jsem neslyšela nikoho zpívat s tak velkým nasazením a s takovou vášní a láskou k hudbě. Snad přímo osudově mi to připomnělo poslední koncert Andrei Bocelliho v Sazka Aréně, u kterého lze slyšet také podobnou vášen a lásku k hudbě. Mimochodem výše zmiňovaný dirigent Marcello Rotta nejednou spolupracoval právě i s Bocellim. Možná mi někteří z vás dají za pravdu, že mnohdy někteří „velcí světoví pěvci“ působí ve svém projevu třeba i technicky dokonalém poněkud studeně a bez té proklamované vášně. Snad právě proto mi Potts tak učaroval.
Od vydání jeho prvého alba v roce 2007 se tento nově objevený tenor prošel po své hudební cestě opravdu mílovými kroky – svým pěveckým výkonem v daný večer se se ctí zařadil mezi skvělé výkony svých profesionálně starších kolegů v branži. I jeho roztomile anglicky znějící italština z prvého alba se zjemnila a slyšitelně vylepšila. Celkový výkon byl opravdu famózní – až k neuvěření vhledem k faktu, že se daný pěvec pohybuje na operním poli necelé dva roky a vlastně náhodou.
Možná by někteří páni pěvci, s akademickým hudebním vzděláním, měli dostávat návštěvu podobného koncertu příkazem jako lekci pokory. Možná by je tento „talent z hůry“, obrovská píle a práce, a hlavně touha po realizaci velkého snu, vyvedla z opojení vlastní dokonalostí a nenahraditelností. 
Snad jen jedinou výtku bych si k pěvci dovolila vznést, že v rámci naprostého soustředění se na zpěv, pozapomněl na kontakt s publikem, takže se první pohled do publika a úsměv na tváři objevil až úplně na konci koncertu při velkém aplausu, ale to se jistě coby nováček také časem naučí.
Jistě znáte sami ten dojem, že některé skladby jsou neodmyslitelně spjaty s interpretem, který je nezapomenutelným způsobem prezentoval poprvé anebo výjimečným způsobem. Každé další provedení se pak ve vašich uších stává dobrou kopií, která ale bývá rychle zapomenuta. Pro mne byl tohle přesně případ Bocelliho "Con te partiro Partiro" a skladby "Un Giorno Per Noi" v podání Joshe Grobana – nicméně v daný okamžik tento malý velký tenorista Paul Potts způsobil nemožné, a sice, že jsem se do dané skladby zamilovala podruhé. A když pak jako přídavek na konci programu zazněla skladba "Nessun dorma", nejvyšší meta všech tenorů, aplaudovala zaslouženě vyprodaná Smetanova síň ve stoje, nadšený potlesk boural sál a běžně odtažité české publikum nešetřilo výkřiky BRAVO.
Pokud se říká, že hudba je darem z nebes – pak jsme byli všichni v daný okamžik skutečně bohatí a obdarování z hůry svrchovaně. Ještě dlouho po skončení koncertu zaznívaly tyto nesmrtelné tóny z Turandota v mých uších a nechtěly odeznít. Praha tedy korunovala svého letošního tenorového krále – pokud tomuto nesporně velmi talentovanému pěvci vydrží jeho píle, pracovitost a láska k hudbě, pak si troufám tvrdit, že se úspěšně zařadí mezi světové velikány operní hudby a nebude to dlouho trvat.
Pro ilustraci přidávám přesný rozpis skladeb
1. část
G. Verdi : Traviata – předehra
L. Dalla : Caruso
G. Rossini : Lazebník sevillský - předehra
A. Lara : Granada
P. Mascagni : Sedlák kavalír – intermezzo
E. MacColl : La Prima Volta
2.část
M. A. Charpentier : Te Deum – preludium
F. Schopen, A. Romdhane : Tristesse
N. Rota : Casanova – suita z filmu
Rota, Rapetti, Snyder, Kusik : Un Giorno Per Noi
M. Ravel : Pavana za zemřelou infantku
F. Sartori, L. Quarantotto : Con te partiro
V článku byly použity fotografie z těchto zdrojů:
http://www.zimbio.com/ (Getty Images), http://kultura.idnes.cz/ , http://www.ct24.cz/kultura/ , http://neviditelnypes.lidovky.cz/
Komentáře k článku