Musicalnet.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Creative Commons License
Email Tisk

Apokalyptika, romantika, spasení

Jakou budoucnost vidí Sibyla?V pražském Divadle Hybernia měl 17. března slavnostní premiéru muzikál Sibyla – královna ze Sáby. Dílo se připravovalo deset let a divadlo během pěti let nabídlo divákům již osmý muzikál. Podtitul Královna ze Sáby je v tomhle případě důležitý, věštkyň se jménem Sibyla je totiž bezpočetně. Římský polyhistor a spisovatel Marcus Terentius Varro Reatinus jich popsal deset. Příběh pojednává o Sibyle Kumana, jenž se proslavila výpravou za králem Šalamounem, popsanou v náboženských textech. Sepsala také devět prorockých knih Moudrosti života, které se věnují době Šalamouna, přes příchod Mesiáše až ke dni Posledního soudu. Její život je ale tak trochu opředený tajemstvím. Stejně tak jako muzikál, po jehož zhlédnutí tak úplně netuším, jakým směrem se jeho koncepce měla ubírat. 

Příjezd Sibyly do Jeruzaléma je velkolepýPříběh Sibyly, královny ze Sáby a krále Šalamouna přitom nabízí velmi široké možnosti ke ztvárnění. Náboženské texty, jako jsou Starý zákon či Korán, sice popisují její cestu za Šalamounem a vyzdvihují obrácení Sibyly na víru v jednoho boha, či přijetí Mesiáše, postava však není historicky doložená. V islámu se o Sábě dokonce mluví jako o Bilqís, či královně Jihu. Ani Sába, země, odkud Sibyla pochází, není úplně jednoznačně umístěná. Situována by mohla být někde mezi dnešním Jemenem a Etiopií. Časově se pohybujeme v desátém století před Kristem. Šalamoun vládl v letech 970-931 před naším letopočtem, Sibyla pravděpodobně žila 970-870 před naším letopočtem.

Vášnivé vzplanutí Sibyly, královny ze Sáby, a krále ŠalamounaTvůrci muzikálu se rozhodli vsadit v převážné míře na romantický příběh o zamilování se mezi královnou ze Sáby a Šalamounem, utrpení, stesku, propadnutí temnotě a vítězství lásky. Do směsi však přimíchali proroctví, trochu apokalyptických vizí, současné popkultury, historických fakt, ale i střet kultur, či úsilí o spásu duše. Množství témat tak člověku brání nechat se vtáhnout do příběhu. To, co povyšuje celý muzikál kvalitativně o několik úrovní nahoru, jsou jednoznačně choreografie Libora Vaculíka, světelný design Davida Bohuňovského a skvělé výkony zpěváků.

Mumie si přivlastňují krále ŠalamounaJako celek však muzikál příliš nefunguje a některá poselství jsou tak komplikovaná, že je těžké je na první zhlédnutí pochopit. Například scéna, v níž je král Šalamoun obklopen postavami s černou korunou, dává smysl až po přečtení záměru tvůrců uvedeném v programu inscenace. Když Čas zarazí meč do písku, není těžké si vybavit dobu krále Artuše. V navazující písni je sice zmiňován svatý grál, ale jak souvisí s příběhem? Někdy se do kontrastu dostávají opačné extrémy. Při Šalamounově romantické písni, kdy vzpomíná na Sibylu a na plátně je promítána i její tvář, zpovzdálí vylézají postavy ze záhrobí. Trochu dekadentní vize! Stejně tak není úplně konzistentní závěrečná část Věčnost, která mi v něčem připomněla barokní operu Wolfanga Amadea Mozarta Don Giovanni, kdy se postavy v závěrečné scéně postaví na scénu a dovedou dílo do finále.

Akčnost vnášejí do muzikálu taneční scényNejvíce vypovídající tak pro mě byly taneční choreografie, které jsou vizuálně naprosto dokonalé. Třeba když Šalamoun odstrčí ženy, které kolem něho stojí, ty popadají do kruhu. Pouhé pohyby tanečníků dokáží zprostředkovat i alegorii současného světa, a jsou tedy velice aktuální. Takovou je scéna, v níž Šalamoun vybírá daně, kdy v působivém obrazu vycházejí poddaní s mechanickými pohyby jako roboti postupně jeden za druhým zezadu scény. V přeneseném významu se dá zotročení našich myšlenek, ale i pocitů vztáhnout i na dnešní dobu. Tanečně výborný je i příjezd Sibyly do Jerulazéma, obřad kněžích, který rytmickými pohyby vyznívá takřka magicky, nebo tanec obyvatel Sáby před oznámením Sibyliny smrti Šalamounovi.

Osud zasahuje do příběhu s veškerou razancíTaké světelný design napomáhá sugestivnosti scén. Impozantní je jedna z vizí budoucnosti, kdy probíhá bitva. Postava tanečníka ztvárňujícího Čas sype písek na bojující dvojice, které jsou vzápětí osvětleny. Na závěr se světlo rozkomíhá a Sibyla vrací zpátky lidi do života. Zajímavě působí i stíny v obrazu Sibylina proroctví. Při obřadu, který Šalamoun Sibyle povolil provést v Jeruzalémě, se na zácloně objevují její vize, například vztahující se k Ježíši. Stejně tak je prostřednictvím stínových symbolů zprostředkováno několik současných dějů při porodu Sibyly. Mají tam své opodstatnění. Stínohra zjemňuje naturálnost okamžiku. V některých momentech byly pro mě projekce naopak rušivé. Třeba když chůva Latifa zpívá a na zácloně plují virtuální oblaka.

Čas alias Fatum je tak trochu i chameleon, dokáže splynout se zdíCelým dějem diváka provází postava Času alias Fatum (Osud), která sice není originální, s podobnou myšlenkou už přišel muzikál Monte Cristo, zato se skvěle zapojuje do děje a je radost ji po celé představení sledovat. Svým vzezřením mně evokovala spíše jakéhosi pískomila. Do scén přináší tato taneční role dynamiku, ale i poezii, a to ve chvílích, kdy si pohrává s pískem. Může ve vás vzbuzovat jak dojem přesýpacích hodin, tedy času, tak i pouštních lidí, tedy Sibylina národa. Písek po straně scény je vůbec zajímavým prvkem. Objevují se v něm také různé předměty, například škorpión při příjezdu Sibyly. Efektní bylo zahrabání koruny i její vytažení a postupné odsypávání zrníček písku. Líbilo se mi také, jak v jedné chvíli Čas splynul se stěnou paláce, přitisknutý vedle kamenného lva, jakoby se stal dalším reliéfem. Nápaditě byl využit i závěs. Scénograficky je povedený okamžik, kdy si Čas z okraje závěsu vytvaruje dítě a kolébá ho. Působivá je i scéna, kdy Šalamouna ovládá temnota a závěs je roztrhán na kousky, nebo když písař Baltor proklouzne do jiné doby a Čas tluče do opony. Na druhou stranu některé výjevy sklouzávají až ke kýči. To, když Sibyla umírá a loďka ji odváží do říše mrtvých za doprovodu andělů.

Přesýpací zrnka písku působí magickyDílu by prospěl zásah dramaturga, který muzikálu evidentně chybí. Příběh je sice vystavěn okolo lásky Sibyly se Šalamounem, ale postupnému sbližování mezi nimi se prakticky nevěnuje. Je zde několik scén, pomocí nichž se přesouváme časem, ale jaký význam mají pro základní dějovou linku? A bohužel ani hudba a texty Mira Procházky na mě výrazně nezapůsobily. Hudba není tím, co tomuto dílu dominuje. Skladatel Miro Procházka je původní profesí zpěvák, na Slovensku ho znají i pod přezdívkou Bogieman. Zato Eva Burešová, která ztvárňuje Sibylu, je výborná. Oceňuji, kolik něhy a citu dokáže do svých rolí vpravit a nejinak tomu bylo i u Sibyly, královny ze Sáby. Líbí se mi, že jde po textu a například ve scéně proroctví při zmínce o vraždě hlasově přitvrdí. V mysli také utkví poetika jejích pohybů, třeba když nabere písek a nechává ho protékat mezi prsty.

Jiří Zonyga si ve scéně z moderní doby dokonce i zarapujeTéž Jiří Zonyga v roli velekněze Sadoka vnáší do představení vítané oživení. V Sibyle ho dokonce uslyšíte rapovat! Tenhle původním povoláním řidič kamionů a dřevorubec na muzikálové scéně vytvořil už řadu vynikajících rolí. Vzpomeňme například La Hira v Johance z Arku, Balúa v Mauglím, či Malého Johna v Robinu Hoodovi v Divadle Kalich. V roce 2008 se Jiří Zonyga stal prvním vítězem X Factoru, a pokud by vás zajímalo jeho rockové vystoupení ještě před účinkováním v soutěži, vyhledejte si na internetu skupinu Avast.

Dramatická poloha Haně Křížkové svědčíHana Křížková v roli Latify, chůvy Sibyly zde ukazuje trochu jinou pěveckou polohu, než na jakou jsme zvyklí. Po všech těch rolích, v nichž dokázala projevit svůj nezkrotný temperament, jako byla hospodská v Monte Cristovi, či Bídnících, ohnivá nymfa v Draculovi, nebo z poslední doby výborně humorně ztvárněná Rosie v muzikálu Mamma Mia, si můžete vychutnat její procítěné podání písní. Pro její fanoušky to není ale žádné překvapení, Hana Křížková se ve své tvorbě věnuje i vážnějšímu repertoáru. Tato strakonická rodačka natočila již v roce 2007 CD se šansony s texty Rudolfa Kubíka.

tn MS16C-004937I Peter Strenáčik předvedl vynikající výkon v roli písaře Baltora, zaskvěl se též v ohňové show. Muzikáloví nadšenci ho jistě znají z Hudebního divadla Karlín, kde ztvárnil například Josého v Carmen, Mereba v Aidě, či Šimona Zélotésa v Jesus Christ Superstar. Herecky na sebe upozornil také v Děvčátku – Vánočním příběhu, kde výborným způsobem ztvárnil Mráze. Za jeho výkon v roli Che v Evitě ve Studiu Dva byl dokonce v širší nominaci na Cenu Thálie 2015. Stejně tak o dva roky dříve se objevil v širší nominaci na tuto cenu, a to za roli pantera Baghiry z Mauglího, uváděného v Divadle Kalich. Daniel Hůlka nechává rozeznít svůj výrazný hlas a odvádí svůj standard. Tento původně operní zpěvák je neodmyslitelně spjatý s muzikálem Dracula skladatele Karla Svobody a textaře Zdeňka Borovce, kde se poprvé představil jako muzikálový interpret. Tato role mu také přinesla nominaci na Cenu Thálie za rok 2009. Ale jistě si ho vybavíte i jako Monte Christa, barona Prášila, nebo komisaře Javerta z Bídníků.

Čas alias Fatum je i díky skvělému nasvícení plasticky působící postavouZ vedlejších rolí mě mrzelo jen, že výraznější prostor nedostala talentovaná Andrea Holá. Pokud se ji už tvůrci rozhodli obsadit, je škoda nenechat více zaznít její silný hlas. O "drajvu", kterým dokáže postavu obohatit, se tak můžete přesvědčit v Mýdlovém princi v Divadle Broadway, kde hraje kadeřnici Andreu Lipenskou.V roli Času (Fatum) zazářila na premiéře Lenka Návorková. Její taneční role je pro muzikál stěžejní, a když ve druhé polovině představení na chvíli zmizí ze scény, divák ji takřka okamžitě postrádá. Pochvalu si zaslouží celá taneční company, barvité a složité choreografie vyžadují přesnost a naprostou synchronizovanost pohybů, aby vyzněly tak, jak jsou zamýšlené. Tanečníci se zhostili tohoto úkolu výborně.  

Muzikál Sibyla mi přišel nejsilnější v prorockých vizích. Kdyby se více zaměřil tímhle směrem, mohla vzniknout zajímavá, temná a přemýšlivá výpověď. Ostatně taneční choreografie Libora Vaculíka, v nichž lze hledat i více významů a jsou pro náročného diváka, by tomu odpovídaly. Takhle jde pouze o jeden z mnoha historických muzikálů, který glorifikuje lásku.

Tvůrčí tým
Producenti HELP Production, s.r.o.
Musical production, s.r.o., Ema Krahulíková
Hudba a libreto Miro Procházka
Režie Radek Balaš
Choreograf Libor Vaculík
Scénograf Daniel Dvořák
Výtvarník, kostymér Josef Jelínek

 

Obsazení
Sibyla Eva Burešová / Eliška Ochmanová
Král Šalamoun Daniel Hůlka / Radim Schwab
Písař Baltor Zbyněk Fric / Peter Strenáčik
Velekněz Sadok/Pedro Martin Pošta / Jiří Zonyga
Latifa, chůva Sibyly Ilona Csáková / Hana Křížková
Čas (Fatum), taneční sólo Marek Lhotský / Kateřina Benešová/Lenka Návorková
Hannah Vanda Károlyi / Michaela Nosková
Abigael Karolína Gudasová / Adriana Bajtková
Menachem, izraelský prorok Tomáš Hundža / Jaromír Holub
Ezra, správce královského pokladu Jakub Skála / Miroslav Hrabě
Kněží, Izraelité, vojáci Richard Müller, Jaroslav Parči, Marek Relich, Marek Hofman,
David Bouša, Vít Bečvář, Jan Olexa, Michal Veselý, Tomáš Böhm, Lukáš Kellner
Manželky krále Šalamouna: Akiba, Fruma, Chava, Lea, Ráchel, Ruth a Mejlach Ilona Maňasová, Veronika Stýblová, Michaela Dostálková, Zuzana Dovalová, Adriana Bajtková, Sabina Olijve, Pavlína Matiová, Andrea Holá, Kristýna Budišová, Jitka Jirsová, Eva Miškovič, Michaela Novotná, Františka Stropnická, Kristýna Sklenářová, Aneta Dobešová
Dámská taneční company Anna Vdovychenko, Jana Sochůrková, Denisa Sýkorová, Zuzana Vítečková, Denisa Hodermarská, Dorota Paulíková, Lenka Návorková, Klára Šútovská, Kateřina Górnioková, Pavlína Vejnarová, Veronika Barešová, Kristýna Stránská, Klára Kočárková, Denisa Grossová
Pánská taneční company Michal Halačka, Matěj Kupčík, Jiří Brnula, Radek Fišer, Petr Faltus, Ondřej Bohata, Václav Koutecký, Jakub Sedláček, David Sklenička, Michal Kolda

Komentáře k článku

* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
 
Sdílej na Facebooku

Creative Commons

Creative Commons License
Photo & text by Michal Škvor & team Musicalnet.cz is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. Based on a work at www.musicalnet.cz

Certifikace

Tyto stránky jsou archivovány v systému Národní Knihovny v projektu

 STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR


Musicalnet.cz

Copyright © Michal Škvor & team, 2004 - 2024 pro Musicalnet.cz. Všechna práva vyhrazena. Fotografie ani články nelze používat na jiných webech bez písemného svolení autorů.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.